Odpovědi Rudolfa Belece na komentář Štěpána Štrébla z Facebooku

(pozn.: Modrou barvou jsou odpovědi Rudolfa Belece, černou barvou je komentář Štěpána Štrébla z Facebooku)

Děkuji ti, Štěpáne, za vyjádření. 

– Jana byla zvolena. Kolega pod jejím tlakem rezignoval, nikdo jiný bohužel nebyl k dispozici. Po tom dusnu jsme doufali, že se atmosféra zlepší.

K těmto schopnostem Jany (tlačit na uvolněného zastupitele tak, že rezignuje) musí být někde zaznamenána, třeba na jednání klubu nebo MS. Je to totiž lež. Nevím, jestli je dobrý argument přiznávat vlastní neschopnost najít lepšího… Zajímavé je, že ještě 11. listopadu 2019 Janu zastupitelský klub nominoval s důvěrou do výběrové komise na novou/nového ředitelku/ředitele Za Trojku. (zdroj: https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?p=661865#p661865).

– Jana před kolegy radními řvala na lídra kandidátky ŠŠ, práskla dveřmi a uraženě odešla, činila unilaterální rozhodnutí bez domluvy s kolegy. Denní chleba.

Udivuje mne, že lídr neunese občas zvýšený a důrazný tón hlasu, nesouhlas. Prásknutí dveřmi má být to nejhorší, co v politice zažíváme? Denní chleba znamená, žes to zažíval denně? Důkazy prosím.

– Jana prosazovala ubrat dvě místa z odboru svého kolegy. Proti jeho vůli, bez domluvy s ním, a po jasném usnesení klubu, že se to musí projednat, než se budou dělat takové kroky. Odmítla i nabízený kompromis přímo na radě.

Na úřadě vznikalo nové dotační oddělení a kompromis se velmi dlouho hledal. Dvě místa, o kterých hovoříš,  byla tabulkově určena pro dotace. Ta měla být převedena do tohoto nově vzniklého dotačního oddělení. 

– Následně zpochybňovala právo předsedy klubu použít veto podle koaliční smlouvy.

Pokud bys chtěl uplatnit právo veta, stačí si jej odhlasovat na klubu pomocí závazného hlasování. Požadoval jsi někdy závazné hlasování? Pročetl jsem zápisy, není tam ani jeden případ.

– A takových situací by bylo.

Krásně řečnické.

– Takže Jana byla klubem odvolána. 

Krásně ses s tím vypořádal. To, co jsi zde popsal, bylo tak závažné, že mají piráti přijít o třetinu gescí? Dovolím si tady poznámku, Jana se nedrží “placeného místa”, jak to interpretujete a shazujete,  je to pro ni principiální věc: nehodlá ustupovat nátlaku, agresorovi, neférovému zacházení, pomluvám a manipulacím. 

– Kdo je tu tedy ten agresor?

Krásná otázka.

– Dokážu být příkrý a neústupný v jednání, to každý ví, ale nejsem člověk, co na lidi zvyšuje hlas. Jana je jediný případ, kdy jsem se neudržel a proběhla hádka, kdy jsme na sebe OBA křičeli.

Zvýšený hlas není ten problém. Problém je postupování vpřed tak vehementně (s takovou parou?), že druhý musí ustupovat. Třikrát mezi vás vstoupil kolega. Když Jana neměla kam ustoupit, přiblížil ses natolik, že natažením paže vpřed tě posunula zpátky do vzdálenosti natažené paže. 

– Nechci se vymlouvat na to, že jsem byl z každodenních útoků Jany absolutně psychicky vyčerpaný, což je reálně pravda.

Nechci se vymlouvat, ale…..

– Tato oboustranná hádka rozhodně nebyla profesionální, nikdy se mi to v minulosti nestalo a doufám, že už se do podobné situace nikdy nedostanu. Nicméně Janě jsem se omluvil a skutečně mě to mrzí.

Myslíš omluvu, kdy jsi za patnáct minut řekl větu, že jediným napadeným jsi byl při incidentu ty, a Jana rozklepaná, retraumatizovaná, musela odejít z jednání?

– Z její strany nikdy nepřišla omluva nejen za to, že ona křičela na mě, ale ani za všechny ostatní útoky, kterým mě na radnici vystavovala.

Odpověď od Jany: Tohle není pravda, omluvila jsem se na klubu nevím kdy všem, za předpokladu , že jsem se někoho dotkla se omlouvám. Za útok považuješ i nesouhlas, protinávrhy? Co vlastně?

– Zatímco toto byl jeden incident, Jana měla už v tu dobu na kontě mnoho jiných s různými členy našeho sdružení. Je pochopitelné, že sdružení reaguje. Místní sdružení i klub má právo odvolat kohokoli; každý člen může podat členský podnět. Máme demokracii. Ono úplně stačí nechovat se jako diktátor a respektovat naše členy. Klub a místní sdružení se prostě brání proti skutečným agresorům, jimž jsou principy demokracie cizí.

Většinové hlasování funguje tam, kde platí elementární pravidla. Pár pravidel ohledně lhaní (je jich více), bez kterých tým nemůže fungovat:
– lhát se nesmí

  • lhaní je zavrženíhodné
  • lež není argument
  • leader nelže a vede k tomu ostatní

 Bez dodržování elementárních pravidel a kritického myšlení (třeba i proti hlasu autorit – jakými Štěpán a Jakub Michálek jsou), je hlasování jen hra na demokracii. Pro tvojí představu, jak asi vypadá hlasování v sektách? Jakou mají vypovídající hodnotu?

– Já i zbytek ZK jsme se opravdu dlouho snažili s Janou spolupráci nastavit, ale bohužel se nám to nepodařilo.

Důvod odvolání Jany tedy nikterak nesouvisí s jedním incidentem, na který poukazujete. 

Zde máš pravdu, souvisí to s celou kulturou, která panuje v týmu. 

– To je vaše fabulace. Bohužel právě kvůli vám je extrémně složité vykonávat práci – tu práci pro občany, o které pořád mluvíte. Aby se Jana mohla rozlétnout, musí 25 lidí strpět bití jejími křídly. Namísto, abychom za každý jednotlivý incident, kde je původcem agrese Jana, dávali podání kontrolním orgánům, byla Jana jednoduše odvolána a vy to odmítáte respektovat. Je to pro nás i pro mě osobně tvrdá zkouška; váš tlak je nepříjemný, ale musí vám být jasné, že se nenecháme vydírat.

Chápu Štěpáne, že nyní nemůžeš ustoupit, a tak chování Jany zpětně nabývá čím dál více démonického charakteru (“25 lidí ubíjela svými křídly”), dokud Jakub nezreflektuje, že ničí to, co spoluvybudoval.

– Nejhorší na tom je, že když vám někdo zkouší dávat konstruktivní zpětnou vazbu s cílem, aby se s vámi dalo vyjít, nikdy se nad tím nezamyslíte. Raději prohlásíte, že jsme zkažené hrozny. Když si asistentka stěžuje na bossing, tak ji Jana obratem obviní a nechá vyšetřovat za to, že si stěžuje! A vyhrožuje jí veřejně právníkem. Dostáváte dlouhodobě zpětnou vazbu, najdete ji v rozpravách i v této diskuzi, ale odmítáte ji akceptovat a toto je výsledek.

Obvinění z šikany a bossingu je samozřejmě vážná věc. A teď k tomu konkrétnímu případu, kdy “obvinění” (a uvozovky nemyslím jako shazovačný termín) přišlo až po incidentu 1.10. na úřadě vyvolaném Tebou. Jakési protiobvinění. Na první pohled z toho bohužel čouhá účelovost. Zajímalo by mne, kdo a s jakým úmyslem pozval D. P. jako hosta na jednání, kde mělo dojít v přítomnosti mediátora a dalších 13 (!) osob k uzavření dohody? Věděl o tom například mediátor? Jaká byla přijata opatření na ochranu dotyčné před a po jednání? Proč není v zápisu jediná zmínka o čemkoli, co D. P. řekla? Proč v zápisu není dokonce ani poznámka o tom, že část projednávaných věcí je tzv. “citlivá”, s odkazem na nějaký založený spis. Závěrem celého jednání je pouze dohoda o smíru. Z celého zápisu vyplývá jen dohoda mezi Štěpánem a Janou. Pokud přesto říkáš, že šlo o tak závažnou věc, pokud si nadále trváš na tom, že k něčemu jako šikana mělo vůbec dojít, jak jste postupovali dále a co bylo výsledkem? Kde jsou o tom zápisy? Kdo to řešil? Proč s těmito šetřeními nebyla seznámena druhá strana, aby se mohla proti stížnosti účinně hájit? Z poznámek na fóru (DOPLNIT) ohledně přezkumu vyplývá, že D.P. si ve skutečnosti nepřála konat žádné další kroky, tedy je naprosto absurdní, že byste měli její (jaká vlastně?) tvrzení (proti její vůli) používat jako argument. Na jednu stranu říkáte, že chráníte dotyčnou osobu, ale nebrání vám to v tom manipulativně zneužívat cokoli, co snad (nevíme co) řekla proti Janě. A tuto argumentaci pak volně používali dokonce i lidé, kteří nebyli v daný den na jednání zastupitelského klubu, např. Bohdana Holá, takže jaká opatření jste prosím přijali? Jsem si vědom citlivosti tématu, nicméně zapomínáte také na jinou podstatnou věc, že není možné obvinit někoho bez toho, aniž by mu byla dána možnost se hájit. A dál. Je neoddiskutovatelným právem Jany se hájit proti pomluvám šířeným bez skrupulí patrně mezi členy celého místního sdružení. Proto také přistoupila ke kroku, kterým chtěla očistit své jméno, udělat to, co neudělalo ani MS Praha, ani zastupitelský klub – záležitost nechat prošetřit. Vy myslíte, že práva má jen vaše strana nebo D.P.? A mimoto mají veřejní činitelé i povinnost vůči voličům: například jednat a činit rozhodnutí s právními důsledky předvídatelným způsobem. Hájit své dobré jméno a upozornit na závažné právní důsledky chování druhou stranu je ale úplně jiná věc než “vyhrožovat právníkem”. Tento krok byl předem konzultován s odbornicí na šikanu právě s ohledem na etičnost tohoto postupu (její jméno můžeme uvést, bude-li třeba)..

Jana jediná požadovala prošetření “údajné šikany” zaměstnavatelem D.P. Nikdo v ZK ani MS prošetření nepožadoval. Odpověď zaměstnavatele na požadované prošetření  byl doručen e-mailem  s tímto stanoviskem: “Vážená paní Belecová,

dovolte mi sdělit, že k Vašemu požadavku na prošetření údajné Vaší šikany vůči paní Denise Pevné se nemohu odpovědně vyjádřit.Jde o tvrzení proti tvrzení a není v mých silách vše důkladně prošetřit a vyjádřit jednoznačné stanovisko.”

Mimo to D.P sama Janiny výtky za šikanu před svědky neoznačila, ale to nebránilo tobě označit to i zde výrazem “bossing”, stejně tak dalším členům ZK a MS. Tvá přehnaná expresivní vyjádření a opakované manipulace s fakty jen dokládá účelovost tvých tvrzení a pokračování v dehonestaci a poškozování Janina jména. 

Naopak je zajímavá ještě jedna skutečnost: na prvním setkání, na které si tajemník úřadu pozval D. P. ohledně podání vysvětlení, jsi za každou cenu chtěl být sám přítomen. K čemuž ale nebyl, jak uznáš, žádný důvod.